Jak se mnou zatřásly výzkumy aneb POJĎME VEN 🙂
„Příroda není místo, které bychom měli navštívit, je to náš domov.“ Gary Snyder
Příroda pro mě byla, je a vždy bude inspirací, zábavou, úžasem, krásou a radostí a když si vzpomenu na své dětství, to nejkrásnější jsem zažila právě venku – stavění bunkrů, jízdy na kole, koupání v řece na tajňačku, schovka v lese, stanování….i se svými dětmi jsem nejraději venku a o to víc v šoku jsem byla, když jsem si přečetla knihu Petra Daniše: Děti venku v přírodě: ohrožený druh?.
Kniha se opírá o 130 výzkumů a klade si v ní otázku, zda naše děti tráví venku málo, anebo hodně času, popisuje, jak důležitý je kontakt s přírodou pro jejich zdravý vývoj a učení a jestli zvyšující se výskyt dětské obezity (v USA každé třetí dospívající dítě v roce 2012), poruch učení a pozornosti a stále se zvyšující počet dětí (každé deváté dítě v USA), které užívají antidepresiva (každé šestnácté dítě v USA) souvisí právě s nedostatkem kontaktu dětí s přírodou – bylo prokázáno, že kromě dalších vlivů patří mezi hlavní podezřelé právě nedostatek kontaktu s přírodou. V USA byla již pojmenována porucha osobnosti z nedostatku přírody (Richard Louv, 2005). Šokující pro mě byl výsledek z českého průzkumu týkající se trávení času u počítače – dle Českého zdravotnického fora tráví každý třetí 15ti letý člověk u počítače více než 6 hodin denně!!!! Co se děje s jeho tělem, myslí, duší? Jaký kontakt sám se sebou, se svým domovem (přírodou) má? Jak pozná, co je život a co je realita a kým opravdu je ve své ryzí podstatě?
Nebudu zde popisovat jednotlivé kapitoly a výzkumy, zájemci si knihu mohou přečíst, nejsem ani žádná ekoaktivistka a naprostá odpůrkyně médií, jsem jen taková Maruška věřící a říkající, že SŮL JE NAD ZLATO (PŘÍRODA JE NAD BETON A MEDIA)
Co můžeme udělat jako rodiče, pedagogové? CHODIT S DĚTMI VEN, NECHAT JE VENKU SVOBODNĚ ŘÁDIT, BÝT JIM PŘÍKLADEM A OBJEVOVAT KRÁSY OKOLÍ SPOLEČNĚ.
Spoustu krásných nápadů na venkovní aktivity najdete na www.jdeteven.cz a pedagogové na www.lesveskole.cz – připravila je organizace TEREZA, jejíž motto je: „Co znamená vyhynutí kondora pro dítě, které nikdy nevidělo vránu?“
Co jsem udělala já? Vyházela 7 obr tašek hraček z domu, neb vše potřebné máme venku a nebo si můžeme vyrobit (k mému překvapení děti vyhazovaly rády se mnou) a pak jsme si na stěnu přilepili papír s aktivitami, které chceme do roka a dne splnit, zde jsou příklady:
- Najít 3 houby
- Postavit domeček pro skřítky
- Nasbírat a usušit černý bez na čaj
- Postavit budku pro ptáčky
- Přebrodíme potok bosky
- Proběhneme se ve sněhu bosky
- Přespíme ve stanu…..atd atd (my jich máme 14)
Už se na vše moc těším….
Mám radost, že jste dočetli až sem a přeji krásné léto plné venkovních zážitků 🙂
S láskou a úctou Marcela