Pár dní před porodem aneb Zkouška trpělivosti a odevzdání – jak jsem je prožívala s Maruškou?

Již pár dní před porodem, kdy se člověk musí jen odevzdat a čekat, až Příroda začne konat své dílo, mám potřebu být v klidu a sama, chodím bosa v trávě, abych cítila podporu Matky Země, pouštím si dokola meditaci „Dejme sílu míru“ od Ernestíny (www.ernestina.cz), a opět za ni děkuji…vnímám ji tak intenzivně a naplňuje mě vnitřním klidem a mírem a již si také dokáži představit, jak jsem ve smíru s personálem porodnice….Strachy mi pomůže rozpustit bohyně Kuan Jin a tužka s kusem papíru, jakýkoliv strach do něj vykreslím a zahodím (viz. příspěvek Jak pracovat se strachem z porodu aneb Malujme a věřme si – článek v přípravě).

Je to tak intenzivní období, zkouška trpělivosti a pokory, kdy se čeká a žena se musí stát opravdovou ženou, plně se odevzdat proudu života a čekat na onen okamžik, kdy se rodí nový život, nový človíček, přichází k nám duše a zároveň je to okamžik, kdy spousta dětí a žen o život přišlo….je to okamžik mezi životem a smrtí…mezi nebem a Zemí….

ZASTAVME SE A ODEVZDEJME SE, PŘIJMĚME TOTO OBDOBÍ JAKO NEOPAKOVATELNOU CHVÍLI, BUĎME CITLIVOU ŽENOU A VNÍMEJME VŠE KOLEM SEBE…ZEMI, VÍTR, KVĚTINY, SVÉ TĚLO, SVÉ DÍTĚ…VŠE JE PRO NÁS TEĎ TAK INTENZIVNÍ, VŠEHO JSME SOUČÁSTÍ…DŮVĚŘUJME ŽIVOTU, DÍTĚTI, SVÉMU TĚLU….DÍKY ZA TO, ŽIVOT JE DAR…