Adámkův příchod na svět aneb Jak jsem se dotkla Boha

Na porod svého prvního syna Davida jsem se poctivě připravovala – meditace, rozhovory s Terezkou Kramerovou (www.terezakramerova.cz), neustálé hlazení bříška, relaxační hudba před každým usnutím atd atd…stálo to za to, první pohled do jeho očí na porodním sále byl pohledem do té nejhlubší studánky, do podstaty všeho, do jednoty, do nekončícího světla…o tom však jindy 🙂

na Adámka již tolik času nebylo – péče o Davídka, nový dům…celé těhotenství bylo více zahaleno do závoje obav a strachů, co vše by se mohlo stát, uvnitř jsem však cítila, někde hluboko uvnitř, že porod může být opět zážitkem transformujícím, zážitkem, který mě posune dále na mé cestě k celistvosti a ženství…Uklidňovaly mě také částečně rady, že druhý porod je vždy jednodušší, trvá kratší dobu a je lehčí…Uklidňovalo? V tom právě byl kámen úrazu…Na porodní sál jsme dorazili, když jsem měla kontrakce po 8 mi minutách…Juchů, za chvíli to máme za sebou, Adámek tu bude raz dva a jedem domů…Kdepak! (ach ta očekávání J) Kontrakce přestaly a mě již nechtěli z porodnice pustit domů a už to začalo – kolotoč výčitek („měla jsem více meditovat, já blbec, že jsme sem jeli tak rychle apod…)pod vlivem stresu se mi vždy kontrakce zastavily, když se mi podařilo uvolnit a rozpustit vědomě mraky výčitek a obav – juchů, kontrakce začaly – dle porodníků však malé- nakonec se zjistilo, že mi monitor špatně sedí na břiše a kontrakce jsou…další rozčilení…po 10ti hodinách na sále jsem nakonec souhlasila (i přes obavy z nepřirozeného toku porodu) s propíchnutím plodového vaku, cítila jsem se totiž uz dost vyčerpaná…A pak to začalo – kontrakce nabývaly na síle a v jednu chvíli, když už jsem byla téměř otevřena pro průchod děťátka a seděla na záchodové míse – DOTKL SE MĚ SKRZ OBLAKA – koukám z okna ven a pozoruji v extázi mezi kontrakcemi pohybující se mračna – JE TAM, JE UVNITŘ MĚ, JE TU S NÁMI A VŠICHNI JSME V BEZPEČÍ…PROSÍM MATIČKU ZEMI O POMOC, TA NÁS VŠECHNY PORODILA, DO JEDNOHO A CÍTÍM, JAK MĚ ZAPLAVUJE NEUVĚŘITELNÝ TOK SVĚTLA, ENERGIE, VNITŘNÍ SÍLY A JISTOTY….asi za 15 min.je Adámek na světě, stačily 2 zatlačení…mně v uších zní a procituji celým tělem, celým vnitřním světem – DĚKUJI BOŽE, ŽE JSI ŽE JSEM SE TĚ MOHLA DOTKNOUT…Uvědomuji si, že mám za sebou opět zážitek, který bude posílením do celého mého života, důkazem, že za naší myslí, za všemi obavami a strachem, existuje něco, co je nezničitelné, trvalé, jasné a BOŽSKÉ…